Aktuálně
O odvaze být autentický – Jozef Danyi
Dnes vám v rámci představování členů Asociace profesionálních fotografů ČR přinášíme online rozhovor s fotografem Jozefem Danyi – výraznou osobností české fotografické scény, členem Asociace profesionálních fotografů ČR a držitelem titulu Master QEP. Jeho práce balancuje mezi dokumentem a vizuální poezií a jeho obrazy rezonují emocí i symbolikou.
Pane Danyi, vzpomenete si, kdy jste si poprvé uvědomil, že fotografie pro vás znamená víc než jen koníček? Ano, velmi přesně. Psal se rok 2008. Do té doby jsem samozřejmě fotil, ale právě tehdy jsem vytvořil svůj první projekt, který bych označil za zlomový. Říkám mu „holky v kukuřici“. Tato série fotografií ve mně něco otevřela. Získala si pozornost, začali si mě všímat a já pochopil, že skrze obraz mohu vyprávět příběhy jinak, než slovy.
Vaše fotografie často zachycují témata identity, místa a vnitřního světa. Kde hledáte inspiraci? Hodně čerpám ze setkání. Lidé, krajiny, atmosféra a historie, to všechno mě formuje. Baví mě spojovat zdánlivě nespojitelné, dokumentární realitu s vnitřní symbolikou. Inspirace přichází různě, někdy z ticha, jindy z chaosu světa kolem.
Často se ve vaší práci objevuje i práce s výtvarným pojetím obrazu. Jak vnímáte hranici mezi fotografií a uměním? Pro mě je ta hranice rozmazaná, možná ani neexistuje. Fotografie není jen zaznamenání reality, ale její interpretace. Mám rád, když obraz nese vrstvu navíc, vjem, dojem, pocit. Nejsem purista. Hledám, co rezonuje.
Co vám dává členství v Asociaci profesionálních fotografů ČR? Především vědomí, že jsem součástí profese, která má svá pravidla, svou etiku a taky svůj smysl. APF vytváří prostor, kde se potkává kvalita, sdílení a profesní růst. A také možnost být hlasem mezi ostatními a třeba i inspirovat mladší generaci.
Máte za sebou řadu výstav, ocenění, mezinárodních projektů. Jak vnímáte úspěch? Úspěch je příjemný, je to potvrzení, že to, co děláte, má smysl. Ale pořád věřím víc v proces než v výsledky. Největší odměnou je, když se někdo u fotografie zastaví a řekne: „Tohle mě oslovilo.“
Věnujete se také výstavní činnosti – co pro Vás znamená prezentovat svou práci veřejnosti? Výstavy jsou pro mě takovým vydechnutím. Je to moment, kdy pustíte svoje dílo do světa a sledujete, jak na něj lidé reagují. Někdy vám to otevře oči, jindy potvrdí, že jdete správným směrem. Vždycky je to inspirativní zpětná vazba.
Jaký je podle Vás největší úkol fotografa dnes? Být autentický. V době vizuálního přetlaku je důležité neztratit sám sebe. A hlavně, nebát se hledat vlastní jazyk, i když to někdy znamená jít proti proudu.
Co byste poradil mladým fotografům, kteří chtějí svou tvorbu posunout dál? Nebojte se selhání, z chyb se člověk učí nejvíc. Investujte čas do vzdělávání, ale nezapomeňte poslouchat svou intuici. A hlavně: tvořte, tvořte, tvořte. Každý den, i kdyby to měla být jen jedna fotografie.
Děkujeme za rozhovor i za vaši inspirativní tvorbu. Za APF, Mario Sikora